Syn.: Chamaedrys officinalis Moench, Teucrium officinale Lam., Teucrium pseudochamaedrys Wender.
Česká jména: ožanka menší (Hájek 1562, Huber 1596), ožanka kalamandra (Presl 1812, Sloboda 1852), ožanka, kalamandra (Čelakovský 1879), ožanka kalamandra (Polívka 1912, Dostál 1989, Kubát 2002)
Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité
Rozšíření: Jižní a střední Evropa, na sever zasahuje do Nizozemska, jižního Polska, na východě po řeku Don, na jihu do Turecka, Íránu, ke Kaspickému moři, do Sýrie a Libanonu. Roste také v severozápadní Africe. Na Britských ostrovech nepůvodní. U nás hojná v teplejších oblastech, zvláště v Českém krasu, dolním Povltaví a na jižní Moravě, jinde roztroušeně.
Ekologie: Výslunné stráně a kamenité svahy, lesní lemy, okraje cest. Kvete od července do září.
Popis: Vytrvalá trsnatá bylina, na bázi dřevnatějící, šlahouny vystoupavé, dlouhé až 40 cm, hustě olistěné. Listy řapíčkaté, vstřícné, vroubkované, na bázi celokrajné, klínovité, v obrysu podlouhlé až obvejčité. Kalich pravidelný, pěticípý, koruna uvnitř lysá, vně chlupatá, zdánlivě jednopyská, laloky horního pysku přirůstají z boku k pysku dolnímu, ten se proto jeví pětilaločným, tyčinky čtyři. Plodem je tvrdka.
Ohrožení a ochrana: U nás je ožanka kalamandra řazena mezi vzácnější druhy vyžadující pozornost (C4a).
Využití: V minulosti byla ceněna jako velmi významná léčivá rostlina.
Poznámka: Květy příjemně voní.
Fotografovali Radim Cibulka, dne 18. 8. 2007 (Česko, Čechy, Kodská Stěna); Ladislav Hoskovec, v srpnu 2005 (Morava, Mikulov, Svatý kopeček).